Chrám Sv. Izáka

Zlatá kopule chrámu sv. Izáka se vznáší nad domy jižně od náměstí Děkabristů a je pro horizont Petrohradu zcela typická. Chrám byl pojmenován podle svatého Izáka Dalmatského, na jehož svátek se Petr Veliký narodil. Patří ke stavbám s největší kopulí na světě a jen na samotnou 21,8 metrů vysokou kopuli bylo použito více než sto kilogramů zlatých plátů.

Na návrhu chrámu začal v roce 1818 pracovat francouzský designér Auguste Montferrand. Ve skutečnosti to nebyl žádný architekt, ale díky svým stykům u dvora mu car jeho projekt odsouhlasil. Když bylo oznámení zveřejněno, místní architekti - rozhořčení zakázkou pro takového přivandrovalce - poukazovali zcela správně na řadu technických nedostatků projektu. Stavba chrámu trvala tak dlouho (až do roku 1858), že si mohl Mikuláš I. dovolit trvat na ještě velkolepější podobě, než jakou naplánoval Montferrand. Tak dlouhá výstavba vedla k pověrám, že pokud bude kdy dokončen, Romanovci padnou - což se stejně o šedesát let později stalo. Kvůli dovozu žuly z Finska, z níž se tesaly mohutné pilíře, z nichž každý vážil přibližně 120 tun, bylo zapotřebí speciálních lodí i výstavby nové železnice. Na západním průčelí je sice Montferrrandovva socha, která v ruce drží model chrámu, ale jeho poslední přání - být zde pohřben - car Mikuláš I. odmítl, protože je považoval za poctu pro řemeslníka příliš vysokou. Roku 1990 se zde po 62 letech pauz začaly při příležitosti významných náboženských svátků opět konat bohoslužby a je možné, že se brzy chrám sv. Izáka dostane pod úplnou správu církve (podobně jako kostel Spasitele na krvi, je dne zařazen mezi muzea).

čerpáno z průvodce Lonely Planet